Cenu 3. stupně získala

Lucie Kondrátová

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci
Pojem tradice v kontextu teorie reflexivní modernizace

Jde o nesporně originální teoretickou studii, která kriticky zkoumá pojetí tradice a pokouší se o obhajobu tohoto konceptu v širokých souvislostech, což se jí celkem daří.
Vzhledem k šíři definice a k tematickému propojení s konceptem socializace v závěrečné kapitole sice nejde o zcela překvapivý výsledek, přesto jde o vyzrálou a inspirativní úvahu. Hlavní předností textu zůstává rozsah zpracované literatury a zřetelná kreativita pohledu.

 

soutěžní práce

Cenu 3. stupně získala

Lucie Kondrátová

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci
Pojem tradice v kontextu teorie reflexivní modernizace

Jde o nesporně originální teoretickou studii, která kriticky zkoumá pojetí tradice a pokouší se o obhajobu tohoto konceptu v širokých souvislostech, což se jí celkem daří.
Vzhledem k šíři definice a k tematickému propojení s konceptem socializace v závěrečné kapitole sice nejde o zcela překvapivý výsledek, přesto jde o vyzrálou a inspirativní úvahu. Hlavní předností textu zůstává rozsah zpracované literatury a zřetelná kreativita pohledu.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše Čestné uznání byla udělena

Kateřině Vondrášové

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci
Životní styl českých singles se zaměřením na stravování

Typická a solidně zpracovaná kvalitativní studie se orientuje na tak trochu módní téma, vzhledem k šíři záběru se sice nemůže dostat do patřičné hloubky či dokonce k zobecnění v hlavní otázce, na druhé straně plasticky doplňuje řadu poznatků o novém společenském fenoménu singles.

 

soutěžní práce

Vyhlášení výsledků 17. ročníku o Cenu E. Beneše

V oblasti historie 20. století první cenu získal:

Michal Macháček

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cena Edvarda Beneše 1. stupně je udělena za soutěžní práci Gustáv Husák v kauze slovenského buržoazního nacionalismu

Osobnost slovenského komunistického politika a posledního komunistického prezidenta republiky přitahuje v současnosti stále častěji zájem historiků i historických publicistů. Husákovy životni osudy jsou výrazně poznamenány jeho mocenskými vzestupy i pády, při nichž se ocitl na obou stranách pomyslné politickomocenské hranice. Macháčkova soutěžní práce v širokém výkladovém záběru podrobně osvětluje klíčovou kapitolu Husákova politického životopisu, jež zahrnuje jeho politický pád a zatčení, tajný politický proces roku 1954 i jeho věznění, stejně jako jeho pozdější úpornou snahu o občanskou a politickou rehabilitaci a návrat do politického života. Autorovi se podařilo úspěšně zvládnout imponující materiálovou základnu, z níž také hojně ve svém analytickém textu cituje. Cenná a užitečná je také připojená příloha „Kdo byl kdo“, jež v podobě životopisného slovníku přináší téměř sto stručných biogramů osobností, které jsou nějakým způsobem spojeny v souvislosti s Husákovou kauzou.

Uzavíráme tedy konstatováním, že autor předložil zdařilou monografii, která si plně zaslouží ocenění a později, po dopracování a závěrečné redakci, také uveřejnění v knižní podobě.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 2. stupně je udělena

Davidu Kolumberovi

z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci Druhá Československá republika

Krátké, několikaměsíční období postupného zániku předválečného demokratického Československa, vymezené zářijovým mnichovským diktátem z roku 1938 a německou okupací Českých zemí 15. března se běžně označuje jako tzv. „druhá republika“. Od konce 50. let 20. století je také předmětem historického významu, z nějž vzešlo již několik knižních publikací. Věnují se však v převážné míře mezinárodněpolitickému postavení zmrzačené republiky, jejím stále vážnějším vnitropolitickým potížím, novému přeskupení politických stran, zásadní proměně ideového ovzduší státu a podobným problémům. Předností posuzované soutěžní práce je zasvěcená právněhistorická analýza, jež dokládá, jak se nová politická a státoprávní situace oslabeného „česko-slovenského“ státu s utvářejícím se autoritativním režimem promítala především v právní oblasti, v nových zákonech a nařízeních. Kolumberova studie je proto dalším pozoruhodným příspěvkem k hlubšímu poznání této krátkodobé, programově výrazně antidemokratické etapy novodobých českých dějin.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 3. stupně je udělena

Anně Sálové

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938

Zuřivá protičeská kampaň, kterou v krizových měsících roku 1938 na svých stránkách rozpoutal německý ústřední nacistický list Völkischer Beobachter, se již před časem stala předmětem badatelské pozornosti českých historiků, takže je ve všeobecných ideologických parametrech i v mnoha konkrétních detailech už víceméně známa. Dosud chybějící pohled z české strany tehdejšího mezinárodněpolitického a vnitropolitického konfliktu nyní zaplnila soutěžní práce Anny Sálové, jež podrobně zkoumá, jak český tisk, zastoupený hlavními listy jednotlivých politických směrů, v období od počátku dubna do konce září 1938 pohlížel na sudetské Němce, na jejich hlavní představitele a na protistátní politické aktivity německé menšiny. Třebaže se český tisk tehdy ve svém negativním pohledu na sudetské Němce všeobecně shodoval, jeho intenzita se u jednotlivých listů poněkud lišila v závislosti na jejich politické orientaci. To je ostatně také jeden z významných poznatků této bohatě dokumentované soutěžní práce.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše Čestné uznání je udělena

Veronice Kořínkové

z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni za soutěžní práci Mikrohistorická variabilita dějin 20. století v osudu aktéra

Pod tímto poněkud mlhavým, mnoho neříkajícím názvem se skrývá studie o životních osudech zcela zapomenutého pražského leteckého konstruktéra a výrobce leteckých přístrojů Vincence Hodka a jeho rodiny. Sleduje svého protagonistu spolu s osudy jeho rodiny na pozadí „velkých dějin“, jejichž byl většinou bezděčným účastníkem, jindy však také přímým aktérem, ať už šlo o počátky jeho podnikatelské aktivity v druhé polovině 30. let 20. století, o jeho účast v domácím odboji za německé okupace, o věznění po únoru 1948 či o vystěhování do USA roku 1966. Pro rekonstrukci dějinného příběhu rodiny Hodkových autorka využila relevantní písemnosti z archivních fondů a zejména pak doklady z rodinného archivu Hodkových. Tato kultivovaně napsaná, po metodické stránce velmi dobře informovaná mikrohistorická sonda do osudů jedné rodiny si proto zaslouží pozornost.

 

soutěžní práce

V oblasti sociologie cenu 1. stupně získává:

Renáta Vondráková

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Spor o pozitivismus v německé sociologii. Vývoj, hlavní myšlenky a pokračování.

Cena byla udělena za vynikající práci s prameny, stylistickou i věcnou příkladnost, volbu tématu i jeho nenásilnou aktualizaci.

Jde jen zdánlivě o téma historické, spor o pozitivismus se vede a povede patrně stále. Autorka ukazuje tento spor z 60. let z obou historických stran – z hlediska minulosti, tedy klasických německých sporů o metodu a hodnocení, současně ale ukazuje, nakolik je spor živý i dnes, kdy hlavní aktéři již vstoupili na sociologické nebe. Nadto autorka uvádí obrovskou spoustu původního německého materiálu u nás neznámého, nicméně dobře se orientuje také v literatuře české. Kultivovaný jazyk a sociologický nadhled dokládá, že autorka by v budoucnu mohla významně přispět k rozvoji teoretické sociologie, jejž postrádáme.

 

soutěžní práce

Cenu 2. stupně získává

Martina Honsová

z pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové za soutěžní práci Obraz informování o vraždě Jakuba Šimánka ve zpravodajství České televize a v TV Nova

Cena byla udělena za mimořádně odpovědnou a korektní práci s mediálními texty, nestrannost v posuzování a současně skutečně věcné a aktuální užití teoretických koncepcí u nás málo aplikovaných.

Autorka podává analýzu mediálního obrazu vraždy Jakuba Šimánka a srovnává přístup televize Nova s veřejnoprávní televizí ČT 1. Podstata práce i její přínos však spočívají také v tom, že Honsová pracuje s konceptuálním rámcem „morální paniky“ a teorie sexuality v širokém časovém rozmezí. Bere v úvahu také hlediska medicínská a poněkud neobvykle názor křesťanský. Osobitá aplikace kvalitativní a kvantitativní analýzy dokládá, že autorka je mimořádně erudovaná a že její práce s „mediální analýzou“ není ani v nejmenším poplatná módním přístupům.

 

soutěžní práce

Cenu 3. stupně získává

Šárka Michková

z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci Masaryk a občanské náboženství

Cena byla udělena za odvážnou volbu tématu, práci s prameny, pokus o propojení Masarykova myšlenkového odkazu se současnými teoriemi občanského náboženství, jazykovou čistotu a stylistickou originalitu.

Autorka otevírá téma málo diskutované, totiž vztah Masaryka k občanskému náboženství. Michková si je vědoma jisté míry ahistoričnosti – Masaryk s termínem nepracoval. Vychází tedy z mnohem pozdějšího konceptu Bellahova, který má zakotvení v americké náboženské tradici. Spíše lze najít paralelu mezi Bellahem a Havlovým pojetím náboženství než mezi bellahovskou linií a Masarykem. Jistě taková cesta není nemožná, ale nevede k hypotetickému tázání – proč Masaryk vlastně usiloval, byť nikoliv veřejně, o „nové náboženství“. V tom případě by bylo třeba asi spolupracovat s odborníky na toto téma. Jak řečeno – práce je velmi kvalitní, ale má bohužel silné konkurenty.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše Čestné uznání byla udělena

Lucii Hrubé

z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě za soutěžní práci Historie sociální péče o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na Ostravsko a okolí

Autorka předložila práci o historii sociální péče o osoby postižené, propuštěné z výkonu trestu a jinak marginalizované či stigmatizované. Práce je nadprůměrná úrovní zpracování, množstvím analyzovaných dat a pramenů zejména historických. Nadto je napsána čistým jazykem a je stylisticky zajímavá. Problém této práce spočívá v tom, že je nejen metodologicky, ale i meritorně historická. Nepřekračuje nikde rok 1989, při jisté licenci by bylo možno ji označit za práci z „historické sociologie“, ale v tomto ohledu zase bohužel neodpovídá standardům této subdisciplíny.

 

soutěžní práce