Žadatel požadoval na základě své žádosti ze dne 21.08.2020 poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, a to konkrétně:
Jak Městský úřad v uplynulých dvou letech při údržbě účelové komunikace parc. č. 644/1 v katastrálním území Sezimovo Ústí postupoval a jak k ní hodlá v budoucnu přistupovat?
31.8.2020 bylo žadateli zasláno rozhodnutí o částečném odmítnutí.
Městský úřad Sezimovo Ústí, jako povinný subjekt (dále jen „povinný subjekt“) ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) rozhodl ve smyslu § 14 a § 15 zákona č. 106/1999 Sb., o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace ze dne 21.08.2020, s tím, že:
Odůvodnění
Městský úřad Sezimovo Ústí obdržel dne 21.08.2020 vaše stanovisko ve věci stavu účelové komunikace na pozemku parc.č. 644/1 k.ú. Sezimovo Ústí a žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o postupu města Sezimovo Ústí při údržbě uvedené účelové komunikace v uplynulých dvou letech a o tom, jak město Sezimovo Ústí hodlá k údržbě uvedené účelové komunikace v budoucnu přistupovat.
Městský úřad Sezimovo Ústí posoudil žádost ze dne 21.08.2020 v souladu s ust. § 14 odst. 2 a 3 ve vazbě na odst. 5 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. a dospělo k závěru, že absence data narození žadatele nebrání postupu vyřízení žádosti.
K výroku I:
Městský úřad Sezimovo Ústí informuje, že dle pasportu místních komunikací města Sezimovo Ústí se v případě cesty na pozemku parc.č. 644/1 k.ú. Sezimovo Ústí jedná o účelovou komunikaci dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, na které není vlastník, dle zákona o pozemních komunikacích, povinen provádět údržbu. Jedná se o lesní cestu k chatám v rekreační oblasti.
V uplynulých dvou letech činilo město Sezimovo Ústí přímo, resp. prostřednictvím Správy města Sezimovo Ústí, příspěvkové organizace města Sezimovo Ústí, zejména tyto úkony při údržbě uvedené účelové komunikace:
K výroku II:
Dle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Požadavek na budoucí plány či budoucí rozhodnutí povinného subjektu směřuje do budoucnosti a dostává se tak mimo režim zákona č. 106/1999 Sb., neboť jde o t.č. nezaznamenanou, neexistující informaci nenaplňující jeden z pojmových znaků informace tak, jak ji zákon č. 106/1999 Sb. vymezuje v § 3 odst. 3.