památné stromy

Památné stromy v Sezimově Ústí a okolí

Na otázku, co je strom, můžeme v encyklopedii nalézt: rostlina s dřevnatým stonkem. Tento stonek se nazývá kmen. Ve spodní části je kmen přímý a v horní části větve vytvářejí korunu. Strom je však mnohem víc, než zmíněná definice, a to zejména kvůli:

historickému vztahu k člověku

V dávném pravěku měl člověk stromy v úctě. Poskytovaly mu nejdříve jen plody, stín a ochranu v koruně. Později člověk objevil, že dřevo stromu hoří a že ho může opracovávat. Tak z něho zhotovoval nástroje, části zbraní, stavební materiál nebo hračky pro děti. A velmi brzy se staré stromy staly předmětem kultu, když jejich prostřednictvím k lidem promlouvali různí bohové a duchové. Tyto stromy se pak staly jedněmi z prvních němých svědků minulosti - jakousi první pamětí generací.

schopnosti zajišťovat celou řadu funkcí (ekologických, zdravotně-rekreačních, stabilizačních a estetických)

Jak strom dokáže zajišťovat tyto funkce si ukažme na příkladu: Ve větvích, kmeni a kořenech 25 m vysokého buku s průměrem koruny 14 m se nachází asi 15 m3 dřeva. Jeho listová plocha o 1600 m2 (kterou by dokázalo nahradit až 1500 mladých 8-10letých buků) zaručí v létě za hodinu produkci 1,75 kg kyslíku. Takovýto jeden buk vyprodukuje ve vegetační době tolik kyslíku, který postačí 10 lidem k dýchání na celý rok. Nejenže produkuje kyslík, ale navíc ze vzduchu odebírá stejné množství oxidu uhličitého - skleníkového plynu. Další užitečnou funkcí je zbavování vzduchu prachových částic. Výše uvedený modelový strom pracuje jako účinný prachový filtr, když dokáže zachytit přibližně 1 tunu prachových částic ročně. Ty jsou usazeny na listech a deštěm se smývají, dostávají do půdy a přispívají k tvorbě humusu. Za jeden slunečný den strom odpaří až 400 litrů vody, čímž zvýší relativní vzdušnou vlhkost pod korunou oproti okolí asi o 10% a sníží zde teplotu až o 3°C. Stromy také zejména v lesích zadržují velké množství srážkové vody a působí tak proti vzniku povodní. Kořenovým systémem stabilizují svahy a působí protierozně.

své obdivuhodné jedinečnosti a zajímavosti

Podobně jako byliny a keře počínají i ty nejvyšší stromy svůj život jako nepatrné semenáče, vybavené pouze malou nadějí na přežití. S postupujícím růstem však na vhodných stanovištích prokáží svou převahu nad všemi ostatními rostlinami, a to díky třem biologickým zvláštnostem, které se takto sdružují pouze u stromů: výškovému vzrůstu, mimořádně stabilnímu a pevnému tělu a dlouhověkosti, která předčí většinu ostatních organismů. V koruně každého stromu lze najít tři zóny:

První zóna je nejstarší - stromová a je tvořena staršími, silnými kosterními větvemi - jakýmisi malými stromy. Druhá zóna je mladší - keřová a je tvořena ohebnými větvemi - jakýmsi stádiem středního věku. A konečně třetí zóna se nachází na povrchu koruny a je nejmladší. Je tvořena přezimujícími pupeny. Z nich se totiž každoročně po skončení zimy objevují měkké větévky, listy, květy a plody. V této bylinné zóně je vidět vůle k životu, projevující se každý rok. Takovýto projev je asi nejpatrnější u starých památných stromů, nebo torz, kde si pokládáme otázku, zda je strom ještě živý a nebo jestli 500 let starý strom má ještě sílu žít a kvést.

Jak mohou být stromy vysoké a kolika let se dožívají?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Jejich výška a stáří nepřesáhne rámec geneticky daného stavebního plánu, typického pro každý druh. Nejvyšším druhem stromu je sekvojovec obrovský, přičemž nejvyšší současný jedinec měří 111 m. Sekvojovce jsou současně běžně označovány jako Metuzalémové mezi stromy, kteří se dožívají biblického věku - 2000 - 3000 let. Nejstatnější exempláře rostou v Kalifornii, v parku Sequoia National Park. Ostatní druhy stromů zpravidla nedosáhnou 1000 let. U borovice osinaté ve vysokých pohořích Kalifornie v Sieře Nevadě bylo napočítáno 4700 letokruhů. Znamená to, že byla stará 4700 let.

Co jsou to památné stromy?

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou jimi mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. To mohou být dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, dřeviny historicky cenné - to jsou ty, ke kterým se váže nějaká pověst, událost (např. konec válek, vznik republiky, významná návštěva), věhlasná osobnost (např. Mistr Jan Hus, Jan Žižka) nebo prostí lidé (např. hospodáři, na jejichž gruntech stromy rostly). Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pověřenému obecnímu úřadu, který stromy vyhlásil, přísluší mj. vydávat souhlas k jejich ošetřování a k provádění činností v ochranném pásmu.

A jak je to s historií ochrany takovýchto významných stromů? Byly vůbec v minulosti chráněny?

Staré stromy jako symboly kultu byly uctívány a proto chráněny od nepaměti. Úcta k nim se přenášela z generace na generaci. Ve středověku ochrana stromů úzce souvisela s péčí o lesy. Nejstarším dochovaným předpisem z té doby je "Právo českého knížete Konráda Oty" z roku 1189, které se týkalo hospodaření v lese a trestů za jeho poškozování. Také v Majestas Carolinas Karla IV. z roku 1348 je požadavek na ochranu stromů. V roce 1714 Jeho Císařská Milost reskriptem vydaným ve Vídni poručila, aby se "k všelijaké čeládce a lidem, kteří kazí a ohaví lipové stromořadí u Bubenče, přikračovalo přísnými tresty, i utětím ruky". V roce 1754 vydává Marie Terezie "Řád lesní". Počátkem 20. století vznikl v Praze Svaz okrašlovacích spolků, jehož náplní byla mj. ochrana stromů - památek - v krajině. V roce 1913 byl sepsán zevrubný soupis památných stromů v Čechách. V tomto období památné stromy ještě nebyly chráněny zákonem, ale jejich ochrana vycházela z vůle samotných vlastníků. Zákonem č. 40/1956 Sb., o Státní ochraně přírody, byly památné stromy vyhlašovány v rámci kategorií "chráněná přírodní památka" a "chráněný přírodní výtvor". Teprve současným zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla zavedena samostatná kategorie "Památný strom".

Nyní si udělejme představu, jaké dějinné okamžiky v českých zemích například památné stromy staré 300 - 400 let pamatují:

Mohou pamatovat :

• bitvu na Bílé hoře (1620)
• vpád Švédů do Čech (1639)
• morovou epidemii v českých zemích (1679)

Určitě však pamatují :

• vládu Marie Terezie, významné správní a školské reformy (1740 - 1780)
• Toleranční patent (1781) a zrušení nevolnictví
• napoleonské války (1798-1815)
• zavedení povinné školní docházky (1805)
• období Bachova absolutismu (1852-1859)
• zavedení dualismu (Rakousko - Uhersko) (1866)
• položení základního kamene Národního divadla (1866)
• první světovou válku (1914)
• vyhlášení samostatné Československé republiky (1918)
• vpád německých vojsk a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava (1939)
• nastolení komunistické vlády (1948)
• Pražské jaro (1968)
• Sametovou revoluci (1989)

a kolika významných okamžiků (a doufejme, že příjemných) ještě budou svědky.

Ošetření památných stromů

Vzhledem k tomu, že se ve většině případů v minulosti o stromy nikdo výraznějším způsobem nestaral, některé zaslouží ošetření. Stromy mohou mít různá neošetřená poranění, jako např. polámané větve, kde hrozí vnik infekce a rozvoj dřevokazné houby. Suché větve zejména silných průměrů jsou potenciálním nebezpečím pro takovou infekci. Včasnou redukcí nevhodných výmladků v koruně se zabraňuje vzniku neupravené a husté koruny. Ta by měla v budoucnu za následek usychání těchto větví v koruně z důvodu jejich zastínění okolními větvemi. Zkrácením a odlehčením větví se eliminuje nebezpečí rozčísnutí, odstraněním okolního náletu se zbavuje strom zastínění a prosychání. Stromy mohou být napadeny některou z dřevokazných hub. V malém rozsahu a dobře přístupném místě lze stromu od ní většinou pomoci. V případech, kdy houba napadne kořeny nebo kmen, není stromu prakticky pomoci. Ale i tehdy je ošetření důležité, neboť může prodloužit životnost stromu a někdy dokonce natolik posílit jeho imunitu, že nakonec svůj boj s houbou zvítězí - i takové případy jsou známy (staré stromy s otevřenými dutinami).

Cílem ošetření památných stromů je tedy především prodloužení jejich životnosti a udržení kulturního stavu krajiny pro další generace. Dochází také ke zlepšení estetické funkce památného stromu jako významné estetické dominanty okolí.

Na podzim roku 2001 a na jaře 2002 společnost Lesy ČR s.p. - lesní správa Tábor zajistila provedení odborného ošetření 4 památných stromů, rostoucích na jejích pozemcích - 3 Borecké duby a Strkovský dub. Tato společnost ví, že les nemá pouze funkci produkční a ošetřením památných stromů, ale i jinými svými aktivitami, projevuje svůj odpovědný přístup ke zlepšení ostatních funkcí lesa.

Městský úřad v Sezimově Ústí za dotačního přispění Ministerstva životního prostředí zajistil u všech zbývajících 11 památných stromů provedení odborného ošetření. V roce 2002 - 3 památné stromy - Lípa u Nechyby, Jasan v Sezimově Ústí a Dub na Barhoňáku. V roce 2003 - 4 památné stromy - 4 Borecké duby. V roce 2005 - 4 památné stromy - Strkovké lípy a dub.

Památné stromy v okolí Sezimova Ústí

Městský úřad v Sezimově Ústí - oddělení životního prostředí jako pověřený obecní úřad vyhlásil na svém správním území (tj. na území obcí Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Košice) v roce 1998 celkem 14 památných stromů a 1 v roce 2000.

Prostřednictvím odkazů z hlavní internetové stránky získáte:

• základní informace o jednotlivých památných stromech
• popis míst, kde se nacházejí včetně vyznačení na mapě
• fotografie stromů v zimním a letním období
• tip na výlet.

Jsem přesvědčen, že stromy stojí za povšimnutí.

Informace o minulosti památných stromů

Pokud by návštěvníkům těchto stránek nebo někomu z jejich okolí byly známy jakékoliv informace o historii památných stromů, prosíme o jejich sdělení Městskému úřadu v Sezimově Ústí (p.klima@sezimovo-usti.cz). Zajímalo by nás, zda jsou s památnými stromy spojeny nějaké historické události nebo pověsti, významné osobnosti nebo obyčejní prostí lidé o nichž je třeba známo, že stromy za nějakým účelem vysadili. Stromy také mohly vymezovat hranice pozemků nebo mohly být stromořadím podél tehdy důležité komunikace.