Město a Městský úřad Sezimovo Ústí, Dr.E.Beneše 21, 39101 Sezimovo Ústí | tel.: 381 201 111 | e-mail: posta@sezimovo-usti.cz | IČO: 00 252 859 | datová schánka: h76j9ss
přeskočit hlavní navigaci
novinky úřední deska

Vyhlášení výsledků 12. ročníku soutěže o Cenu Edvarda Beneše

V oblasti sociologie nebyla udělena žádná cena.

V oblasti historie 20. století byla první cena udělena

Vojtěchu Kynclovi

z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci: „Akce Ležáky. Obyčejná vesnice“
Kynclova rozsáhlá monografie sleduje tragédii malé východočeské vesničky na dějinném pozadí, které vytváří autorův zasvěcený výklad o třech hlavních společenských faktorech, podílejících se roku 1942 na tragickém osudu do té doby zcela neznámé kamenické vísky. Vojtěch Kyncl přihlásil do soutěže vyzrálou, svěže napsanou práci, která představuje cenný přínos k osvětlení ležácké tragédie. Po některých věcných a také jazykových úpravách si práce zaslouží knižní vydání.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Petru Gábovi

z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě za soutěžní práci: „Odraz socialistického stavebnictví na tváři Poruby“
Soutěžní práce Petra Gáby, věnovaná vzniku, rozvoji a proměnám města Poruby v celém poválečném období, je zajímavým pokusem o zpracování tohoto tématu. Historický přístup k tomuto problému kromě urbanisticko-architektonického hlediska totiž vyžadoval přihlížet rovněž k jeho aspektům politickým, ekonomickým, sociologickým, demografickým a dokonce i stavebně-technickým. Tomu také odpovídá materiálová základna Gábovy soutěžní práce, využívající některé dosud málo známé historické prameny.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Martině Boldišové

z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci: „Josef Knap – neumlčený ruralista z Jičínska“
Soutěžní práce Martiny Boldišové přináší souborný materiál o životě a díle spisovatele, který nacházel literární inspiraci v tradičních formách vesnického života, mizejících pod vlivem městské průmyslové civilizace. Autorka využila osobní písemnou pozůstalost Josefa Knapa, s níž konfrontovala také literární motivy v jeho prózách. Materiálie, které Martina Boldišová ve své soutěžní práci shromáždila, představují velmi užitečnou heuristickou pomůcku pro každou budoucí Knapovu leterárně-historickou biografii.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena

Pavle Štěpánkové

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci: „Společnost pro obnovu Lidic (1945) 1946-1959“
Poválečné znovuvybudování Lidic měla řídit Společnost pro obnovu Lidic, zřízená zákonem. Její aktivity při výstavbě nových Lidic sleduje v soutěžní práci Pavla Štěpánková, jež pro své téma využila především archivní fond Společnosti. Autorka osvětlila okolnosti vzniku Společnosti a její organizační strukturu a soustředila se na tři hlavní okruhy jejího působení – na její úlohu při výstavbě obce, na její zahraniční kontakty a na propagační činnost, kterou Společnost vyvíjela. Povšimla si i toho, jak byl případ Lidic komunistickým režimem postupně zneužíván k politické propagandě.

 

soutěžní práce

Vyhlášení výsledků 11. ročníku soutěže o Cenu Edvarda Beneše

V oblasti sociologie byla první cena udělena

Kateřině Pulkrábkové

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Institut náhradního rodičovství v pojetí neziskových organizací“. Autorce se podařilo podat komplexní pohled na problematiku náhradního rodičovství v České republice a navrhuje zajímavá a závažná praktická opatření. Práce bude zřejmě v nějaké variantní formě publikována.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Mikuláši Pštrossovi

z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Hodina učitele: návrh vzdělávacího programu ke zvýšení občanské angažovanosti středoškolské mládeže“. Autor zpracoval významné téma na pomezí sociologie a pedagogiky, které vyúsťuje v závažná praktická doporučení, jež jsou fundována analýzou zkušeností z pozorování a organizace debatních skupin jako specifické výukové formy.

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Ditě Olchavové

z Fakulty sociálních věd, Institutu sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Vliv války na míru sebevražednosti: Jedna problematika, několik závěrů“. Klasický sociologický problém je analyzován na základě nových empirických dat a teoretických přístupů a zejména formuluje projekt možné další analýzy problému, který vyplývá z rozboru zkušeností z válek zcela nedávných.

V oblasti historie 20. století byla cena 1. stupně udělena

Radku Nehasilovi

z Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci „Četníkem v epoše zápalu, pýchy a hrdosti (obraz středočeské četnické stanice v meziválečném období)“. Je to práce, která se pokouší o komplexní pohled na četnický sbor předválečné republiky a přináší v tomto ohledu mnoho cenných poznatků. V první části soutěžní práce autor zasvěceně popisuje organizační strukturu četnictva a jeho jednotlivé speciální složky, druhá část je pak věnována „dějinám všedního dne“ venkovských četníků podle jednotlivých aspektů jejich služební činnosti i běžného života.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Janu Jarošovi

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Budovy zastupitelských úřadů ČSR v meziválečném období; strategie jejich výběru a získávání“. Vytváření „materiálního“ zázemí pro činnost diplomatických zástupců nově vzniklého československého státu patří k těm tématům našich novodobých dějin, která v podstatě zůstávala stranou badatelského zájmu české historiografie. V tomto smyslu Jarošova práce zaplňuje jistou mezeru a umožňuje pohled také na „odvrácenou stranu“ československé zahraniční služby – na problém jejich sídel a působišť.

Cena 3. stupně byla udělena

Michalu Babíkovi

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci s názvem „Iniciativa Aristide Brianda 1929-1930; československá reflexe“. Tato pečlivě připravená práce ve své první části sleduje „Briandovu iniciativu“ v širším kontextu návrhů a plánů na integraci Evropy ve 20. letech 20. století. Ve druhé části práce autor zkoumá ohlas a působení Briandova návrhu v Československu. Cenný je Babíkův rozbor vybrané kolekce dobových československých periodik, jenž ukázal, že také v tisku tento ohlas v podstatě nepřekročil běžné novinové zpravodajství a záhy zcela vymizel.

Cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena

Jaroslavu Hájkovi

z Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem za soutěžní práci „Pojetí demokracie v díle Edvarda Beneše v letech 1944-1948“. Svébytný příspěvek k poznání a popularizaci Benešových názorů na demokracii, jejichž propracovanou shrnující podobu Edvard Beneš publikoval v letech druhé světové války v knize Demokracie dnes a zítra, představuje soutěžní práce Jaroslava Hájka. ¨K pozitivům Hájkovy soutěžní práce patří mimo jiné autorova snaha o postižení mezinárodněpolitického kontextu, který Benešovo pojetí demokracie nejenom determinoval, ale i limitoval.

Cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena

Janě Jeřábkové

z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě za soutěžní práci „Proměny každodenního života obyvatel Ostravy v období od konce druhé světové války do počátku 60. let 20. století“. Soutěžní práce je věnována problému, který naše odborná historická literatura dosud opomíjela: Osvětluje jak se postupně měnil každodenní život obyvatel průmyslového velkoměsta v období po druhé světové válce. Proměny každodenního života ostravských obyvatel ve zkoumaném období autorka sleduje ve dvou fázích, s předělem v roce 1953, kdy došlo k měnové reformě a ke zrušení přídělového systému.

Potěšitelné pro město Sezimovo Ústí je, že cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena studentovi našeho města

Tomáši Kadlecovi

z Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci „Těžký život nuceně nasazených. Nedobrovolná práce pro Třetí říši ve vzpomínkách a svědectvích pamětníků“. Jde o práci, která využila nejenom rozsáhlou odbornou literaturu a rozmanité publikované vzpomínky, ale dokázala je produktivně doplnit také informacemi získanými prostřednictvím cíleně vedenými rozhovory s více než dvaceti dosud žijícími pamětníky z řad nuceně nasazených. Autorovi se je podařilo kontaktovat vesměs na Českobudějovicku a Táborsku. Na základě takto získaného materiálu pak podal plastický a všestranný obraz života mladých lidí, nucených pracovat pro válečné cíle nacistického Německa.

stránka
 
úřední hodiny měú
PONDĚLÍ 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ÚTERÝ 13:00 - 15:00
STŘEDA 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ČTVRTEK 13:00 - 15:00
PÁTEK 8:00 - 11:30
administrace