Město a Městský úřad Sezimovo Ústí, Dr.E.Beneše 21, 39101 Sezimovo Ústí | tel.: 381 201 111 | e-mail: posta@sezimovo-usti.cz | IČO: 00 252 859 | datová schánka: h76j9ss
přeskočit hlavní navigaci
novinky úřední deska

Vyhlášení výsledků 16. ročníku o Cenu E. Beneše

V oblasti historie 20. století první cenu získal:

Lukáš Kopecký

z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cena Edvarda Beneše 1. stupně je udělena za soutěžní práci František Machník – život agrárního politika a ministra národní obrany

Není pochyb o tom, že jméno agrárního politika Františka Machníka je pro naprostou většinu naší veřejnosti již zcela neznámé. Jako se to stalo mnoha jiným veřejným činitelům předválečného státu, také život středoškolského učitele z Klatov, dlouholetého poslance a posléze v letech 1935-1938 ministra národní obrany byl výrazně poznamenán pohnutými politickými osudy republiky.
První souhrnnou životopisnou monografií o Františku Machníkovi je proto soutěžní práce, kterou připravil Lukáš Kopecký. K nepřehlédnutelným přednostem této složitě strukturované biografie patří její mimořádně rozsáhlá materiálová základna, z níž autor získal množství podrobných životopisných informací, které se mu vesměs podařilo úspěšně zařadit do širšího historického kontextu. Jeho živě napsaná soutěžní práce o zapomenutém agrárním politikovi si proto zaslouží ocenění.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Pavlu Kreisingerovi

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci Životní osudy zpravodajského důstojníka brigádního generála Josefa Bartíka

Autor se soustavně věnuje problematice československé vojenské zpravodajské služby a osobnostem jejích protagonistů. Informovaný výklad o personálních i věcných problémech tehdejšího vojenského zpravodajství představuje širší společenský rámec, v němž autor sleduje Bartíkovy životní osudy. Pro generálovu životopisnou monografii autor badatelsky vytěžil – kromě relevantní odborné literatury – především rozsáhlý materiál mnoha bezpečnostních, vojenských a soudních archivních fondů a měl přístup i k písemnostem z jeho osobní pozůstalosti v rodinném majetku. Odtud z velké části pochází také pozoruhodná obrazová příloha, která tuto cennou biografickou studii doplňuje.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Petru Kozlovi

z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci Obyčejní vojáci aneb 1. pěší pluk „Mistra Jana Husi“ v roce 1938

Neobyčejně bohatá fakticita, kterou předložená soutěžní práce přináší, umožňuje mnohostranný pohled na československou armádu v kritickém roce 1938. Ústředním svorníkem několika víceméně samostatných problémových okruhů, jimiž se tato práce zabývá, je 1. pěší pluk Mistra Jana Husi – nejstarší vojenský útvar československé armády, jenž byl tehdy posádkou v Českých Budějovicích. Autor mimo jiné podrobně rozebírá úlohu pluku při plánované obraně jižních Čech, značnou pozornost věnuje situaci a událostem po přijetí mnichovské dohody. Kozlova práce je výsledkem mimořádného pracovního úsilí, což nelze přejít bez ocenění. Zpřístupnila totiž rozsáhlý soubor vojenskohistorických materiálií, které se mohou stát užitečným pracovním východiskem pro další monografický výzkum.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše Čestné uznání byla udělena

Janě Trpišovské

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Únor 1948 v prezidentské kanceláři

Některé okolnosti komunistického převratu v únoru 1948 stále ještě bývají předmětem dohadů a úvah historiků a politických publicistů. Dění v Kanceláři prezidenta republiky včetně postupu a jednání vedoucích činitelů politických stran za únorové politické krize sleduje autorka den po dni na základě publikovaných vzpomínek účastníků, jež doplňuje z archivního materiálu a informacemi z odborné literatury. Její práce opětovně shromáždila doklady o tom, že v důsledku politické neschopnosti předáků demokratických stran, jež se projevila jejich nečinným postojem vůči agresivnímu politickému nástupu komunistů, neměl prezident téměř žádný manévrovací prostor. Lze proto souhlasit s jejím názorem, že „prezident Beneš neměl reálné šance zabránit nástupu komunistické diktatury v Československu“.

 

soutěžní práce

V oblasti sociologie první cenu získala:

Martina Hamplová

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Migrační vlny ve Spolkové republice Německo po roce 1989 mezi severními a jižními spolkovými zeměmi

Je to mimořádná práce na aktuální téma, zpracovaná s tradiční historiografickou akribií a současně přesahující interdisciplinárně do politologie a sociologie. Práce přispívá k lepšímu porozumění německým problémům, jež doposud byly vnímány jen na „jedné ose“, autorka přidává geografickou vertikálu a její smysl fundovaně dokládá.

 

soutěžní práce

Cenu 2. stupně získala

Jitka Sklenářová

z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci Symbolické hranice mezi sociálními světy

Studie je kultivovanou a poučenou reakcí na Kellerovu knihu, která dosáhla statusu bestselleru – autorka se nebojí polemizovat a zejména hledisko Kellerovo doplnit o nový pohled. Rozsahem nevelká bakalářská práce je příslibem, že autorka bude rozvíjet onen typ sociologie, který dnes mimořádně potřebujeme, sociologii kritickou a dokonce „obrácenou do vlastních řad“. Její pojetí konceptu hranic a aplikace symbolických hranic na Kellerovo pojetí „tří světů“ je inspirativní a zaslouží uznání.

 

soutěžní práce

Cenu 3. stupně získala

Tereza Štanclová

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Odchod mládeže z ústavní péče a první rok samostatného života

Nesmírně závažné téma, jež se k „benešovské“ tématice váže poměrně volně, nicméně práce uvádí řadu zajímavých fakt, která se snaží interpretovat, pracuje s rozhovory s adolescenty i řediteli ústavů. Práce se zabývá mimořádně vážným tématem a snaží se použít současné metodologické postupy. Jde o cenný příspěvek k porozumění problému, který může kvantitativně narůstat a který je současně modelovým příkladem pro sociologii společensky účastnou, zainteresovanou a současně poučenou.

 

soutěžní práce

Vyhlášení výsledků 15. ročníku o Cenu E. Beneše

Vyhlášení výsledků 15. ročníku vysokoškolské soutěže nazvané „Cena Edvarda Beneše“ se uskutečnilo v pátek 22.10.2010 v Památníku Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Soutěž, která již má úspěšnou tradici, je pravidelně vyhlašována městem Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Na základě posouzení odborné komise vedené docentem Karlem Novotným pro sekci historie 20. století a profesorem Miloslavem Petruskem pro sekci sociologie jsou udělovány ceny, které jsou spojené s peněžitou odměnou. Veškeré finanční krytí této společenské akce je plně hrazeno z rozpočtu města.

V oblasti historie 20. století první cenu získal

Petr Anev

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci:Cesta k zániku agrární strany (1933-1948)

Anevova obšírná monografie o závěrečné etapě existence nejvýznamnější politické strany meziválečného Československa se opírá o rozsáhlou, impozantním dojmem působící heuristickou základnu. Kromě archivního materiálu, dobových tištěných publikací i pramenných edic autor dokázal vytěžit také neobyčejně rozsáhlý soubor dobových periodik a kriticky využít dosavadní odbornou historickou literaturu. Jeho soutěžní práce ve čtyřech chronologicky vymezených hlavách, uvnitř ještě dále věcně rozčleněných, sleduje osudy československého politického agrarismu včetně jeho významných protagonistů v podstatě od úmrtí Antonína Švehly roku 1933 až do komunistického převratu roku 1948.
Petr Anev úspěšně zvládl závažné a rozsáhlé badatelské téma a předložil do soutěže zdařilou práci, kterou je třeba po zásluze ocenit.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Pavle Karbanové

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci:Příběhy kolektivizace – kolektivizace zemědělství v obci Bruzovice na Frýdecko-Místecku

Násilné kolektivizaci zemědělství, kterou v 50. letech minulého století prováděl komunistický režim, česká historiografie dosud nevěnovala takovou badatelskou pozornost, jakou si zasluhuje. Jeden z kaménků do celkového mozaikového obrazu tohoto bolestivého procesu, jímž tehdy prošla drtivá většina českých rolníků, představuje soutěžní práce Pavly Karbanové, sledující, jak se tyto události promítly do života obyvatel obce Bruzovice, slezské vesnice ležící poblíž ostravské průmyslové aglomerace, mezi městy Frýdkem-Místkem a Havířovem.
Ve své práci podrobně osvětlila nejenom průběh kolektivizace v Bruzovicích, způsoby nátlaku na tamní sedláky a jiné mechanismy, používané komunistickým stranickým a státním aparátem v procesu radikální přeměny českého zemědělství, ale věnovala pozornost také konkrétním osudům jednotlivých rolníků, postižených kolektivizací. Tato zdařilá, kultivovaně napsaná mikrohistorická sonda o jedné slezské vesnici si nesporně zasluhuje, aby našla svého nakladatele pro knižní vydání.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Jiřímu Bílkovi

z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci:Utváření politického systému v Písku v letech 1945-1948

Pod tímto názvem předložil Jiří Bílek zajímavou soutěžní práci o veřejném dění ve městě Písku, respektive v celém píseckém regionu v období mezi osvobozením a únorovým komunistickým převratem. Podal faktograficky bohatý výklad o poválečných proměnách města Písku a píseckého okresu v rovině mocensko-administrativní, v rovině stranicko-politické i v oblasti každodenního života píseckých obyvatel v prvních poválečných letech. V detailním podrobně dokumentovaném pohledu na tehdejší vývoj a jeho problémy ve vymezeném píseckém regionu tkví informační přínos Bílkovy soutěžní práce, který si zaslouží ocenění.

 

soutěžní práce

V oblasti sociologie byla udělena jedna cena a to 2. stupně, kterou získala

Kateřina Němečková

z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni za soutěžní práci:Hasičské projekty Princetonského projektu výzkumu rádia a Kolumbijské univerzity

Předložená práce se zabývá tématem, jež je obecně velmi atraktivní a sociálně relevantní, totiž tím, jak lze empirickým výzkumem reagovat na nově vzniklou, neočekávanou a dramatickou situaci. Autorka zvolila rozbor tří amerických studií, které reagovaly na poněkud odlišné, ale „motivací“ shodné situace: na známou adaptaci Welsova románu o invazi Marťanů, která vyvolala celonárodní paniku, na vliv „rozhlasového maratonu“ Kate Smithové na chování lidí a na důsledky stávky distributorů tisku v New Yorku. Pro všechny výzkumy je příznačné, že „hasí“ určitou sociální situaci, že zmírňují její možné sociální dopady.

 

soutěžní práce

stránka
 
úřední hodiny měú
PONDĚLÍ 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ÚTERÝ 13:00 - 15:00
STŘEDA 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ČTVRTEK 13:00 - 15:00
PÁTEK 8:00 - 11:30
administrace