Město a Městský úřad Sezimovo Ústí, Dr.E.Beneše 21, 39101 Sezimovo Ústí | tel.: 381 201 111 | e-mail: posta@sezimovo-usti.cz | IČO: 00 252 859 | datová schánka: h76j9ss
přeskočit hlavní navigaci
aktuality úřední deska

V oblasti historie 20. století první cenu získala:

Veronika Mojžišová

z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Cena Edvarda Beneše 1. stupně byla udělena za soutěžní práci Vývoj nucené práce na území České republiky ve 20. století

Fenomén nucené práce se v minulém století v té či oné podobě vyskytoval ve většině politických režimů. Široce tematicky založená a materiálově solidně fundovaná soutěžní práce Veroniky Mojžišové sleduje vývoj tohoto jevu na území našeho státu již od časů habsburské monarchie, pro niž byly příznačné tzv. donucovací pracovny pro asociální živly. Těžiště autorčina výkladu však tkví především v období německé okupace a také v letech po druhé světové válce. Němečtí nacisté v rámci úsilí o zvýšení výkonnosti poválečného hospodářství zavedli nejrůznější formy nuceného pracovního nasazení. Převažovalo masové využívání zahraničních pracovních sil z okupovaných zemí v německém průmyslu (tzv. totální nasazení), jež mělo v případě vězňů z koncentračních táborů přímo povahu otrocké práce. V období po roce 1945 se studie zabývá problémem nucené práce v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva, a zejména pak jejím širokým zneužíváním po nástupu komunistů k moci (tábory nucené práce, pomocné technické prapory apod.). Autorka nejenom podrobně popisuje mechanismy fungování rozmanitých forem nucené práce v minulém století, ale zároveň také mnohostranně osvětluje těžké životní a pracovní podmínky lidí, kteří se z různých příčin ocitli v jejím soukolí. Předložená monografie svou snahou o systematický výklad připomíná téměř encyklopedický přístup ke zvolenému tématu. Plně si zaslouží ocenění.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Jakubu Drápalovi  

z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci  Kamill Resler – obhájce K. H. Franka

Není pochyb o tom, že jméno pražského advokáta Kamilla Reslera naprosté většině české veřejnosti už nic neříká. Někteří staří pamětníci si ale možná vzpomenou, že právník tohoto jména působil roku 1946 při procesu s Karlem Hermannem Frankem jako jeho obhájce ex offo. Tato Reslerova životní epizoda byla sice publikována již roku 1995 v knižní podobě (Ladislav Tunys), avšak celkovou biografii této pozoruhodné kulturní osobnosti představuje teprve Drápalova soutěžní práce. Široká, svým rozsahem imponující materiálová základna, jež zahrnuje kromě tištěných pramenů a odborné literatury především relevantní doklady z archivních fondů mnoha pražských archivů, umožnila autorovi podrobně sledovat Reslerovy pestré životní osudy od jeho narození 23. prosince 1893 v Pardubicích až po úmrtí 11. července 1961 v Praze. Hlavní pozornost věnoval jeho advokátní praxi s častými přesahy do českého uměleckého světa literátů a výtvarníků, ale zabýval se také jeho činností za německé okupace, kdy působil v domácím odboji a obhajoval desítky Čechů, postižených nacistickou perzekucí. Po druhé světové válce byl pak postaven před úkol obhajovat lidi, které pokládal za nepřátele svého národa nebo za zrádce, s čímž se vnitřně jen nesnadno vyrovnával. Tato přínosná biografie vyšla knižně.

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Josefu Novákovi

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní    práci Československé opevnění z let 1935-1938 na jižní Moravě ve spojitosti s inspekční cestou Adolfa Hitlera

Tento na první pohled poněkud nesrozumitelný název asi měl pouze vyjádřit tu prostou skutečnost, že předložená soutěžní práce se zabývá dvěma do jisté míry propojenými tématy. Její obsahové jádro totiž tvoří výklad o povaze a průběhu opevňovacích prací v jihomoravském pohraničí v druhé polovině 30. let minulého století, k němuž je připojeno krátké pojednání o jedné epizodě ze série Hitlerových triumfálních návštěv nově získaných území, které nacistický diktátor začal podnikat již záhy po svém mnichovském úspěchu. O výstavbě jihomoravského  opevnění Josef Novák připravil faktograficky bohatý a věcně dobře informovaný text, neboť mohl využít dnes už poměrně rozsáhlou „bunkrologickou“ odbornou literaturu. Autor proto mohl ke svému tématu přistoupit v širším kontextu příprav a plánů opevňovacích prací, provedl typologii jednotlivých pevnostních staveb a věnoval pozornost také jejich výzbroji a dalšímu vybavení. Otázkou obranyschopnosti jihomoravského úseku našich státních hranic na konci září  1938 včetně tehdejší dislokace vojenských útvarů mobilizované armády tento hlavní tematický blok uzavřel. Pak následuje již zmíněný stručný výklad o Hitlerových „inspekčních cestách“ po nově obsazeném jihomoravském pohraničí (26. a 27. října 1938), jež byly spojeny s prohlídkami tamních opevnění a s návštěvou Znojma a Mikulova. 

V oblasti sociologie cenu 1. stupně získal

Petr Kubala

z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci Tance kmene provázků: Elementy mytologie jednoho divadelního společenství

Práce představuje originální výklad fenoménu Divadla (Husa) na provázku, svědčící o zvládnutí sociologického metodologického přístupu k otázkám umění. Jde o takřka etnografickou analýzu, která v tomto případě klade velké nároky na zachování odstupu (a to ve smyslu historickém i „aktuálně akčním“). Zmínit je nutno funkční využití zahraniční literatury (především J. Alexandera), práce je ale především neobyčejně čtivým textem, který sleduje jasnou analytickou linii a prokazuje pozoruhodnou schopnost reflexe. V daném setu prací jde o unikátní zaměření, v tomto případě podpořené kvalitou zpracování tématu.

Cenu 2. stupně získala

Irena Lištiaková

 z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně za  soutěžní práci Nestandardní formy práce – příklad Grýn Wejs s.r.o.

Zajímavá a kompaktní bakalářská práce Ireny Lištiakové se věnuje aktuálnímu fenoménu s přiměřeně kritickým odstupem. Téma vhodně zasahuje do kontextu sociologického poznání a při představení firmy dokazuje schopnost teoretické reflexe problematiky. Realizovaný výzkum sice není příliš rozsáhlý, autorka však dokázala vytěžit hodně, pokud jde o interpretaci kvalitativních dat.

Cenu 3. stupně získal

Tomáš Samec

 z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci Crisis and ther construction of home: Narrative accounts of the Financial crisis on the Czech housing market

Diplomová práce představuje autora jako zkušeného kvalitativního badatele, který dokáže využít potenciálu 11 provedených rozhovorů k vypracování přesvědčivé studie. Její předností je kvalitní reflexe teoretických a metodologických předpokladů a dobrá schopnost narativy strukturovat a navazovat na koncepty, to také činí práci poměrně sdělnou. Práce tohoto typu samozřejmě nemohou aspirovat na zobecnění (autor si je toho vědom) a zůstává tak trochu otázkou, zda se ona Krize prostě jenom nepřipletla  do vyprávění, zda nějak výrazněji ovlivnila strategie aktérů (proti minulosti nebo i současnosti). V každém případě jde o text aktuální, zajímavý, možná i z hlediska ryze praktického využití na trhu s realitami.

Vyhlášení výsledků 18. ročníku o Cenu E. Beneše

V oblasti historie 20. století první cenu získala:

Anna Macourková

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cena Edvarda Beneše 1. stupně byla udělena za soutěžní práci
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Průběh socializace vesnice 1949-1960 z regionálního pohledu

Kolektivizace zemědělství, chápaná v dobovém ideologickém nazírání jako „socializace vesnice“, nepochybně stále patří k důležitým okruhům historického výzkumu v oblasti hospodářských a sociálních dějin nedávných desetiletí. Tehdejší brutální zásah do tradičních životních forem vesnické společnosti autorka osvětluje na příkladu několika okresů někdejšího Pražského kraje, jenž patřil k hlavním zemědělským produkčním oblastem státu. Mezi klady předložené soutěžní práce nelze přehlédnout autorčinu snahu přistupovat k regionálním problémům v širším celospolečenském kontextu a při vědomí i mezinárodních souvislostí.
V promyšleně strukturovaném výkladu se jí tak podařilo postihnout vývojový rytmus tohoto drastického převratného procesu se všemi jeho útočnými likvidačními nápory i dočasnými taktickými ústupy. Práce se opírá o rozsáhlou pramennou základnu, jež zahrnuje značný počet relevantních archivních fondů ústřední i regionální provenience, stejně jako ročníky tehdejších okresních novin, či různé dobové propagandistické publikace. Jde o zdařilou odborně přínosnou monografii, která zasluhuje ocenění.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Pavlu Krejčímu

z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci
Československo za druhé světové války
Vliv válečných událostí na poválečný vývoj republiky

Tematický záběr této soutěžní práce je svým způsobem obdivuhodný, neboť se v celém časovém a také problémovém rozsahu pokouší postihnout ono dramatické, klíčovými politickými událostmi nabité období novodobých českých dějin, mnichovskými událostmi koncem září 1938 počínaje a moskevským jednáním exilové politické reprezentace koncem března 1945 konče. Je pochopitelné, že takto pojatá studie z řady důvodů nemohla vzniknout jako výsledek původního pramenného výzkumu – jde ostatně o diplomní práci, která musela být zpracována ve vymezené lhůtě.
Autor za dané situace proto připravil složitě členěnou a kultivovaně napsanou přehlednou kompilaci, což v žádném případě nelze chápat v pejorativním slova smyslu. Základní fakticitu pro svůj výklad vytěžil z několika kompendií o vývoji v letech 1938-1945, nepohrdl ani drobnými monografickými příspěvky popularizačního charakteru, a využil také memoáry a různé dobové publikace několika málo politických protagonistů, v tom především prezidenta Edvarda Beneše. Na tomto materiálovém základě se pak pokusil vysledovat, jak se programové představy domácího odboje a politická činnost československého exilu promítly v politické tvářnosti osvobozeného Československa. Třebaže některé autorovy závěry mohou být předmětem odborné diskuse, jeho přemýšlivý přístup k této složité problematice nelze pominout.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Jaroslavu Nečasovi

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci
Osobnost Adolfa Kolínského v letech 1905 - 1973

Jméno Adolfa Kolínského dnes znají snad už jen historikové, kteří se zabývají novodobými českými dějinami období druhé světové války a německé okupace naší země. Tento rozporuplný vězeňský dozorce v pražské pankrácké věznici gestapa se do tehdejšího dění pozitivně zapsal nejenom tím, že uvězněnému Juliu Fučíkovi umožnil napsat a postupně z pankrácké věznice potají vynosil lístky s textem jeho Reportáže psané na oprátce, které pak porůznu ukryl, ale je známa a doložena také jeho rozmanitá pomoc k smrti odsouzenému ministerskému předsedovi generálu Aloisi Eliášovi a desítkám dalších českých politických vězňů. Jaroslav Nečas se v předložené soutěžní práci – v mezích možností, daných mu pramennou základnou – pokusil o rekonstrukci pestrých životních osudů tohoto člověka bez pevných morálních a politických zásad, jehož tehdejší jednání se nedá jednoznačně hodnotit.
Nelze si nepovšimnout, že při sledování života Adolfa Kolínského od jeho narození v česko-německé rodině na Šumpersku roku 1905 až po jeho úmrtí v Kutné Hoře roku 1973 se autor musel doslova prodírat změtí protikladných a leckdy rozporuplných svědectví řady pamětníků, stejně jako mnoha často lživými či překroucenými výpověďmi samého Kolínského. Ukazuje se proto, že jde o jedno z mnoha dílčích témat z období německé okupace, které si zasluhuje další badatelskou pozornost.

 

soutěžní práce

Cena Edvarda Beneše Čestné uznání byla udělena

Lucii Jahodářové

z Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. za soutěžní práci
Úloha E. Beneše při budování československé zahraniční služby na počátku RČS

Rozsahem poměrně útlou soutěžní práci Lucie Jahodářové tvoří tři nevelké kapitoly, z nichž každá je dále rozčleněna do krátkých tematických úseků, opatřených vlastními záhlavími. První kapitolu autorka věnovala životní přípravě a myšlenkovému zrání budoucího diplomata, politika a státníka Edvarda Beneše a jeho účasti v domácím protirakouském odboji v počáteční fázi první světové války, obsahovou náplní druhé kapitoly je Benešův významný podíl v zápase za samostatný československý stát, kde jsou v popředí zejména mezinárodněpolitické aspekty jeho politicko-diplomatického úsilí a konečně v poslední, třetí kapitole se autorka zabývá jeho aktivní úlohou při budování ministerstva zahraničních věcí a československé diplomatické služby.
Fakticitu pro svou stručnou studii čerpá z několika životopisných monografií o Edvardu Benešovi, jež doplňuje poznatky z memoárů a pramenných edic, a přihlíží také k dalším publikacím, které se sledované problematiky rovněž třeba jen okrajově dotýkají. Poučeně připravený text svědčí o autorčině výrazném zaujetí pro zvolené téma, jehož pozitivním výsledkem je předložená soutěžní práce.

 

soutěžní práce

V oblasti sociologie cenu 1. stupně získala

Lucie Řezáčová

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci
Předluženost domácností v ČR: analýza problému a možná řešení Práce reaguje na vysoce aktuální společenský problém. Využívá různé zdroje dat a usiluje o systematické pokrytí tématu, z nějž odvozuje i úvahy o možných směrech řešení.
Dává příklad sociologie angažované, reflektující současnou situaci české společnosti. Vzhledem k tomu, že jde o práci bakalářskou, prokazuje velmi dobré analytické schopnosti i metodologickou připravenost autorky. Celkově jde o studii podnětnou a přínosnou.

 

soutěžní práce

stránka
 
úřední hodiny měú
PONDĚLÍ 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ÚTERÝ 13:00 - 15:00
STŘEDA 8:00 - 11:30 | 12:30 - 17:00
ČTVRTEK 13:00 - 15:00
PÁTEK 8:00 - 11:30
administrace